Kořeny

Ženu statečnou - kdo nalezne?

Ženu statečnou[1] (zda) kdo nalezne[2]!? Daleko[3] od perel[4] (je) cena její. Důvěřuje jí[5] srdce jejího manžela[6], a kořisti (zisku)?, nemá nedostatek.[7] Prokazuje (koná) mu dobro, ne zlo, všechny dny jeho života. Pečlivě pátrá po vlně i plátnu a tvoří v zálibě[8] rukama svýma. Podobna je lodím obchodním, z daleka přináší (přiváží) chléb svůj. Povstává[9] dokud je noc[10] a rozdává[11] potravu[12] svému domu i příkazy (náležitý podíl) svým služkám. Promýšlí (zisk) pole a koupí je, z plodů rukou svých vysází vinici. Přepáše v síle svá bedra[13] a odvahou své paže. Okouší jak (že) dobrý je její zisk[14], ani v noci nevyhasne její svítilna. Ruce své vztahuje po přeslenu a svými dlaněmi se ujímá vřetena. Dlaň svou má rozprostřenou pro trýzněné[15] a ruce své vztahuje k bezmocným[16]. Nemá strach o svůj dům[17] když padá sníh, neboť všechen (celý) její dům je oblečen dvojitě[18]. Přehozy zhotovuje si, hedvábí a šarlat je oděv její. Známý je v branách její manžel, při usednutí[19] se staršími země. Košile zhotovuje a prodává, i pásy (bederní) a vydává je kupci. Síla i nádhera[20] je oděv její a směje se ke dnům budoucím[21]. Ústa svá otevírá v moudrosti a zákon vlídnosti[22] je na jejím jazyku. Hledí[23] na cestu svého domu a chleba lenosti nejí. Povstávají synové její a blahořečí ji, manžel její ji chválí. Mnohé dcery konaly statečně, ale ty nahoře jsi nad všemi jimi. Klamavá ta svůdnost[24] a pomíjivá[25] krása, žena bojící se Hospodina[26] ta bude chválena. Dejte jí z plodů jejich rukou[27], ať chválí ji v branách její činy.