Berešit část III.

26 I pravil Bůh: „Učiňme člověka k obrazu svému podle podobenství svého, aby panoval nad rybami mořskými a nad ptactvem nebeským a nad dobytkem a nad (zvířaty) celé země a nad veškerým plazem, který se plazí po zemi.“

27 I stvořil Bůh člověka k obrazu svému; k obrazu Božímu stvořil ho; muže i ženu - stvořil je.

28 A požehnal jim Bůh a řekl jim Bůh: „Bud'te plodnými, a množte se a naplňte zemi a podmaňte [si] ji, a panujte nad rybami mořskými a nad ptactvem nebeským a nad všelikým životem, který se plazí po zemi.“

29. A Bůh pravil: „Hle, dávám vám všechny zeliny rozsévající sémě na povrchu celé země, a každý strom, na němž jest plod stromu, který vydává sémě, vám budiž k jídlu;

30 a všem zvířatům země a všemu ptactvu nebeskému a všemu, co se plazí po zemi, v němž jest duše živá, [dal jsem] všelikou bylinu zelenou ku pokrmu.“ A stalo se tak.

31 I viděl Bůh vše, co učinil, a hle, bylo to velmi dobré. A byl večer a bylo ráno: den šestý.

Úvaha

Po stvoření nebe, země, stromů, bylin a všelijakých živočichů se Bůh zastavuje a promlouvá větu, která svým obsahem rozproudila snad milióny diskusí.
Není až tak zarážející, že přistupuje ke stvoření samotného člověka. Spíše jde o fakt, že Bůh přestává mluvit v jednotném čísle. Proč? Bůh doslova říká: „Učiňme člověka k obrazu svému…“ . Vypadá to jako by tato informace neměla pro předešlé stvoření valného významu. Ještě podivuhodnější je to při pohledu ze židovské strany, kde je základním kamenem víry vyznání – Hospodin (je) Bůh, Hospodin jeden. Z křesťanského pohledu je to zase místo kde se, někdy až vehementně, dokazuje pravda o Boží trojici. Otce, Syna a Ducha svatého. Samotné slovo Elohim je však také zahaleno záhadou. Vyjadřuje jak označení pro slovo Bůh tak i pro množné číslo bohové. To znamená, že v celé pasáži o stvoření je řečeno
jak – va-ja-as Elohim tj. a učinil Bůh…, tak i va-jo-mér Elohim na-a-séh tj. a řekl Bůh učiňme… .
Je zde také vidět rozdíl v jedné věci. Bůh při práci se vším předešlým promlouval vždy k dané věci. Buď klenba, zazelenej se země, hemžete se vody atd. U člověka však mluví jakoby k sobě samému. Učiňme člověka. Osobně bych zde čekal třeba větu: „Hemži se země lidmi…!?“ Ne, Bůh se jednoduše rozhodl nechat tyto slova zapsat tak, jak je dnes čteme. Sama ta chvíle je zvláštní. Připadá mi, že Bůh se vzdaluje od svého díla. Stahuje se do soukromí a promlouvá sám v sobě. Poté se rozhoduje učinit někoho, kdo ponese jeho podobenství. Kdo bude odrazem jeho obrazu. Nevypadá to, že by Bůh chtěl nějakého nového boha. Spíše to vypadá jako touha stvořit někoho s kým bude moci mít osobní vztah. Někoho, kdo tohoto vztahu se Stvořitelem bude schopen. Proč by jinak Bůh vkládal něco ze své podstaty do někoho jiného. Dokáže sám člověk něco stvořit? Samozřejmě že ano. Dokáže plánovat, budovat, hodnotit, přemýšlet o své práci a mít nějaké cíle? Myslím že ano. Může tedy mít osobní vztah s tím kdo do něj tyto schopnosti vtiskl?
Písmo také používá netradiční slovo pro výraz panující. Kořen j-r-d má význam sestoupiti pod nebo přivésti dolů. To znamená, že tak jako vláda byla dána do rukou slunci a měsíci na nebi, tak i člověku byla dána vláda nad veškerým živočichem, který se prohání po zemi, ve vodě i na nebi. Nejsem znalcem celé sféry zvířat která jsou na zemi, ale mám za to, že není zvíře nebo živočich které by člověk nedokázal nějakým způsobem ovládnout. Člověk neovládne měsíc nebo slunce nebo hvězdy. To mu prostě nebylo dáno. Co se však týče zvířat, tak tam dostal „volné“ ruce.

I stvořil Bůh člověka k obrazu svému; k obrazu Božímu stvořil ho; muže i ženu - stvořil je.

 O kus dál v knize Berešit je popsáno detailněji jak Bůh člověka tvořil. Je řečeno, že nejprve stvořil muže a později z jeho žebra ženu. Důvod byl jeden. Muž neměl být sám byla mu proto dána pomoc jemu rovná. Vcelku je to srozumitelné. S Bohem se člověk rovnat nemohl, se zvířaty také ne. Proto dostal partnerku na podobné duševní „frekvenci“. Existuje několik teorií o mimozemských civilizacích. Některé říkají, že tu nejsme sami, jiné, že jsme stále odněkud pozorováni atd. Přes rozmanité důkazy a diskuse o tom jaká je vlastně pravda zůstává obvyklým jevem, že zemi obývají dva lidské druhy. Muž a žena.

Bud'te plodnými, a množte se a naplňte zemi. Tři jednoduché příkazy, díky kterým můžu dnes sedět za počítačem a psát tyto řádky. Při pomyšlení na stromy a při pohledu na ulice přeplněné lidmi je mi jasné, že i lidé se v tomto směru rozhodli Boha poslechnout. Ani o tom někteří neví. Můžeme popírat Boží existenci a celé dílo jeho stvoření, ale jak odpovíme na otázku: Proč se člověče množíš? Myslím že odpověď není složitá. Protože tak jsi byl člověče stvořen... (m)

I viděl Bůh vše, co učinil,

a hle, bylo to velmi dobré.

A byl večer a bylo ráno: den šestý.