Z duše
27. 12. 2010
Jako dva hrozny na tvé tváři dívám se do oči, hluboko v nich zpívají ptáci, v domě to zavoni…
S vlasy plavými jako hříva směješ se do vánku, někdy se zdá že je to bída a otočíš stránku…
Hluboko v zemi zakořeněná
Božím slovem probuzená
Světlem nebeským prozářená
S Kristem navěky živa
Na tváří se ti zrači, v modlitbách poklekáš, někdy tvou duši svírá, v dlaních srdce odkrýváš…
Když se tak na to dívám Pane, co je to za krásu, je to jen z mé duše plané volání do časů…
