Kořeny

Slovo. Pojem, který byl dán jen člověku. Je to jedna ze základních věcí, která nás odlišuje od zvířat. Řekl bych však jen do určité míry, jelikož i zvířata mají svou řeč a co se týče rozmanitosti „jazyků“ tak tam také nejsou nijak pozadu. Podstatným rozdílem však mezi řečí zvířat a řečí lidskou je ten, že naše slova jsou pronášena s rozdílnými a konkrétními významy. Tudíž se stáváme oproti zvířatům zodpovědni za to, co naše ústa vynesou. Podstatným prvkem při této zodpovědnosti je i to, že jsme schopni si uvědomovat co je dobré a co naopak ne.

Naše slova mají moc tvořit. To je jedna z věcí ve které mi trochu rezonuje jeden aspekt Božího obrazu ke kterému jsme byli stvořeni. Bůh řekl a svým Slovem tvořil. Slovo jako takové může přinést život, může však přinést i smrt. Může povzbudit nebo naopak totálně srazit. Jazyk byl dán člověku proto aby mohl mluvit, debatovat, rozmlouvat atd. - jednoduše vyjadřovat to co cítí. Člověk svými slovy může popsat či vyjádřit všechny své možné emoce od smutku počínaje a radostí konče (či naopak). V jednom článku jsem se tu zmínil o tom, že směr putování člověka bude určovat jeho víra, tj. to čemu věří či uznává bude mít vliv na jeho životní pouť a směr. Naše víra (ať už v cokoli) je však věcí soukromou, je to čistě intimní záležitost, která se odehrává v našem srdci. Pokud se ale začnu svými slovy vyjadřovat k tomu čemu skutečně věřím, můj život se dostává do pohybu. Svými slovy potvrzuji svojí víru a dávám nejen sobě, ale i lidem okolo mě najevo jaký je můj směr a kudy se ubírám. Do určité míry tím že můžeme mluvit vlastně ztrácíme „kus“ soukromí našeho srdce, jelikož svému okolí otevíráme jací skutečně jsme. Ježíš na jednom místě řekl zajímavou větu; …čím srdce přetéká to ústa mluví:-).

 Jakub o jazyku píše taky zajímavě. Připodobňuje ho k ohni, neovladatelnému zlu plném smrtonosného jedu, těžko zkrotitelném údu atd :-). O čem se však ještě dále rozepisuje je spojitost mezi jazykem a ovladatelností našeho života. Jednoduše podotýká, že pokud máme pod kontrolou to co říkáme měli by jsme mít kontrolu i nad tím kam ve svém životě směřujeme. Jazyk jako kormidlo našeho života.

 Na dalším místě Ježíš říká; „Ale říkám vám, že z každého prázdného slova, které lidé řeknou, budou skládat účty v soudný den“. Mám za to, že v knize Příslový je zase zmínka o tom, že – „mnohomluvnost škodí“. Celkově se mi zdá, že čím více slov je řečeno o určité věci, problému nebo tématu, tím hůře|:-). A tak si říkám, kdybychom se občas zastavili a zamysleli nad tím o čem všem „tlacháme“, možná by jsme začli mít i chuť mít svůj jazyk pod kontrolou:-). Problém však někdy je, že mi si myslíme - pod kontrolou všechno máme a tak si s chutí znovu „zatlacháme“. :-)))